V únoru 2020 dopracoval Tomáš Ouředník v rámci pracovní skupiny Otevřenost, informovanost a zapojení obyvatel (OIZO) materiál týkající se takzvaného Občanského rozpočtu – Participativního rozpočtu (PARO). Inspiroval se v jiných městech. Materiál měl být předán na jednání Rady města Čáslavi. Dosud, v září 2022, tedy více 2 a půl roku stále nemohou občané rozhodovat o tom, kam konkrétně jdou veřejné prostředky. Nabízíme srovnání s dalšími městy, kde řadu let funguje participativní rozpočtování. Radnice dávají například 1 milion korun, který mohou občané využívat přesně podle vlastního uvážení.
I v jakých městech funguje PARO
Semily
8 400 obyvatel
6. ročník | od roku 2015
rozpočet
1 milion 325 tis. Kč
více
Říčany
16 000 obyvatel
6. ročník | od roku 2016
rozpočet
5 milionů korun
více
Litomyšl
10 000 obyvatel
3. ročník | od roku 2020
rozpočet
700 000 Kč
více
Golčův Jeníkov
2 700 obyvatel
3. ročník | od roku 2019
rozpočet
800 000 Kč
více
Heřmanův Městec
4 800 obyvatel
2. ročník | od roku 2020
rozpočet
1 milion Kč
více
Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak. Společné návrhy pak předkládají radnici k posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je hlasování o tom, které návrhy obyvatel má obec realizovat.
zdroj: Agora: participativni-rozpocet.cz
6 důvodů pro participativní rozpočet v Čáslavi
UMOŽŇUJE OBČANŮM SPOLUVYTVÁŘET BUDOUCÍ TVÁŘ OBCE.
Obyvatelé vědí, co jim v obci schází a co potřebuje vylepšit a mohou se podílet na řešení.
VRACÍ LIDEM DŮVĚRU V POLITIKY A VEŘEJNÝM ČINITELŮM UMOŽŇUJE EFEKTIVNĚ SPOLUPRACOVAT S OBČANY.
Pokud mají lidé možnost zapojit se konstruktivně do debaty s radnicí, neupadají do skepse.
JE STUDNICE NOVÝCH NÁPADŮ. Umožňuje využití kreativního potenciálu obyvatel.
UKAZUJE, ŽE SPOLUPRÁCE MEZI RADNICEMI A OBČANY MŮŽE BÝT PLODNÁ.
Aktivní občané získají vhled do fungování obce, radnice se naučí lépe s občany komunikovat a vycházet jim vstříc.
OTEVÍRÁ CELOSPOLEČENSKÝ DIALOG O NEJPOTŘEBNĚJŠÍCH INVESTICÍCH A NEJLEPŠÍM VYUŽITÍ VEŘEJNÝCH PENĚZ.
Přemýšlení o potřebách jednotlivých zájmových skupin i o rozvoji celé obce dává lidem příležitost
k lepšímu uspořádání hodnotového žebříčku i vyšší sociální citlivosti.
PROHLUBUJE VZTAH OBYVATEL K MÍSTU, KDE ŽIJÍ, A VYTVÁŘÍ ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ SE SPOLEČNÝMI STATKY.
Aby se jakýkoli projekt uskutečnil, musí se s ním identifikovat dostatečně velká část komunity
– a vědomí toho, že jsme rozhodli „my“, je i vědomím odpovědnosti za to, jak bude se společným majetkem nakládáno v budoucnosti.
Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně,
ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání….
…grilovací stanoviště, kuličková dráha pro děti, lavičky, dětská hřiště, přechody, parkovací místa,
závlahový systém, výběh pro psy, veřejný gril, stojany (boxy) na kola u vlakového nádraží, tobogán,
renovace schodů, pískoviště, ping-pongový stůl, parková úprava, obnova alejí, sochy ze dřeva…