Participativní rozpočet

V únoru 2020 dopracoval Tomáš Ouředník v rámci pracovní skupiny Otevřenost, informovanost a zapojení obyvatel (OIZO) materiál týkající se takzvaného Participativního rozpočtu (PARO). Inspiroval se v jiných městech. Materiál měl být předán na jednání Rady města Čáslavi. Dosud, v polovině února, občané nemohou stále rozhodovat o tom, kam konkrétně jdou veřejné prostředky. Nabízíme srovnání s dalšími městy, kde řadu let funguje participativní rozpočtování včetně částek kolem 1 milionu korun, které mohou občané využívat.

I v jakých městech funguje PARO

Semily
8 400 obyvatel

6. ročník | od roku 2015

rozpočet
1 milion 325 tis. Kč

více

Říčany
16 000 obyvatel

6. ročník | od roku 2016

rozpočet
5 milionů korun

více

Litomyšl
10 000 obyvatel

3. ročník | od roku 2020

rozpočet
700 000 Kč

více

Golčův Jeníkov
2 700 obyvatel

3. ročník | od roku 2019

rozpočet
800 000 Kč

více

Heřmanův Městec
4 800 obyvatel

2. ročník | od roku 2020

rozpočet
1 milion Kč

více

Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak. Společné návrhy pak předkládají radnici k posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je hlasování o tom, které návrhy obyvatel má obec realizovat.

zdroj: Agora: participativni-rozpocet.cz

6 důvodů pro participativní rozpočet v Čáslavi
UMOŽŇUJE OBČANŮM SPOLUVYTVÁŘET BUDOUCÍ TVÁŘ OBCE.
Obyvatelé vědí, co jim v obci schází a co potřebuje vylepšit a mohou se podílet na řešení.

VRACÍ LIDEM DŮVĚRU V POLITIKY A VEŘEJNÝM ČINITELŮM UMOŽŇUJE EFEKTIVNĚ SPOLUPRACOVAT S OBČANY.
Pokud mají lidé možnost zapojit se konstruktivně do debaty s radnicí, neupadají do skepse.

JE STUDNICE NOVÝCH NÁPADŮ. Umožňuje využití kreativního potenciálu obyvatel.

UKAZUJE, ŽE SPOLUPRÁCE MEZI RADNICEMI A OBČANY MŮŽE BÝT PLODNÁ.
Aktivní občané získají vhled do fungování obce, radnice se naučí lépe s občany komunikovat a vycházet jim vstříc.

OTEVÍRÁ CELOSPOLEČENSKÝ DIALOG O NEJPOTŘEBNĚJŠÍCH INVESTICÍCH A NEJLEPŠÍM VYUŽITÍ VEŘEJNÝCH PENĚZ.
Přemýšlení o potřebách jednotlivých zájmových skupin i o rozvoji celé obce dává lidem příležitost
k lepšímu uspořádání hodnotového žebříčku i vyšší sociální citlivosti.

PROHLUBUJE VZTAH OBYVATEL K MÍSTU, KDE ŽIJÍ, A VYTVÁŘÍ ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ SE SPOLEČNÝMI STATKY.
Aby se jakýkoli projekt uskutečnil, musí se s ním identifikovat dostatečně velká část komunity
– a vědomí toho, že jsme rozhodli „my“, je i vědomím odpovědnosti za to, jak bude se společným majetkem nakládáno v budoucnosti.

Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně,
ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání….

…grilovací stanoviště, kuličková dráha pro děti, lavičky, dětská hřiště, přechody, parkovací místa,
závlahový systém, výběh pro psy, veřejný gril, stojany (boxy) na kola u vlakového nádraží, tobogán,
renovace schodů, pískoviště, ping-pongový stůl, parková úprava, obnova alejí, sochy ze dřeva…

Sdílejte: